Od té doby, co se narodíme, máme před sebou cestu. Často si říkáme „až jednou… (vyrostu, dostuduji, vydělám dost peněz, ožením se, vyrostou děti…) tak...“. Každý den si jdeme svojí cestou, den po dni, rok po roce. Až nakonec nebude žádné „až“, je tady a teď. Cílem je cesta, po které jdeme. Míjíme krajiny, budovy, lidi, vztahy, někdy jdeme po krásné rovné cestě zalité světlem, jindy je plná výmolů, louží a děr. Nějaký kus jdeme třeba úplně sami a slyšíme pouze zpěv ptáků. Cesta je radost a to, co potkáváme, má svůj smysl a jednou zjistíme, že vše do sebe krásně zapadá. Výstava představí fotografie Renaty Molové.