Dějiny knihovny

2. polovina 19. století

V Hradci Králové byly zakládány spolkové knihovny a čítárny: r. 1868 Živnostensko- čtenářská jednota, r. 1872 Měšťanská beseda, r. 1878 Akademický spolek Dobroslav, r. 1896 Vzdělávací spolek Neruda, na přelomu století studentská Mansardní knihovna. Některé z nich působily i v širším okolí a pomáhaly zásilkami knih českým menšinám v Sudetech.

1894

Vznik městské knihovny; do rozpočtu města poprvé zařazen příspěvek na "obecnou knihovnu". U jejího zrodu stáli profesor reálky Alois Matuška, městský radní a pozdější starosta dr. František Ulrich a regionální historik Ludvík Domečka. Zahájeno budování knihovního fondu.

4. října 1896

Knihovna otevřena pro veřejnost v domě čp. 59 za katedrálou sv. Ducha. Prvním knihovníkem byl úředník magistrátu Karel Paul.

1899

Přestěhování knihovny do domu čp. 33 na Velkém náměstí (dnes vojenské doplňovací velitelství).

17. prosince 1899

V tomtéž domě zahájen provoz Palackého čítárny, založené z podnětu hradeckých spolků ke stému výročí narození Františka Palackého.

Vzdělávací, osvětová a kulturní činnost Palackého čítárny byla v období do 1. světové války ve městě velmi populární. Univerzitní extenze, přednáškové cykly, abonentní koncerty, výstavy a literární akce měly neobvykle vysokou návštěvnost a byly čítárnou pořádány také v okolních obcích. Palackého čítárna nabízela až 150 titulů novin a časopisů. Přes úřední zákaz ji hojně navštěvovali také hradečtí středoškolští studenti, kteří se zde seznamovali s moderním myšlenkovým světem (Albert Pražák, Rudolf Medek aj.).

Nejúspěšnější aktivity čítárny jsou spojeny s osobností profesora Bohumila Markalouse, pozdějšího spisovatele Jaromíra Johna, který se stal r. 1912 jejím jednatelem. V tomtéž roce zřídil při čítárně Poradnu pro záležitosti umělecké a navrhl originální zařízení čtyř místností v domě U Špuláků, do nichž se r. 1913 Palackého čítárna přestěhovala.

l. světová válka

V tomto období byla městská knihovna několikrát stěhována; dva roky byla dokonce zavřena a často měnila knihovníky.

1919

Knihovnický zákon, který uložil obcím povinnost zřídit veřejné knihovny a stanovil částky na jejich provoz, dal nový impuls k rozvoji hradecké městské knihovny. V r. 1920 byla podle něj ustavena knihovní rada a r. 1922 jmenován kvalifikovaný městský knihovník arch. František Tichý, který byl zároveň knihovníkem muzea.

1923

Knihovna přestěhována do domu U Špuláků na Velkém náměstí, kde už sídlila Palackého čítárna.

V meziválečném období se zmnohonásobil počet čtenářů i výpůjček. Velkým příznivcem městské knihovny byl spisovatel Ignát Herrmann, který jí věnoval svoje spisy.

1939

Prostory U Špuláků už nestačily pojmout rostoucí knihovní fondy, proto byla městská knihovna v dubnu 1939 přestěhována do budovy bývalého Záložního a úvěrního ústavu v Tomkově ulici čp. 177, kde sídlila do začátku roku 2013. Dům tehdy zakoupilo město pro kulturní účely.

Německá okupace

Knihovna se stala součástí tzv. Kulturamtu; galerii v prvním patře vystřídala německá knihovna. Knihovní fondy postihuje první vyřazování knih zavržených okupačním režimem. Ředitel dr. František Hejl zřizuje samostatné dětské oddělení, oddělení cizojazyčné literatury a zejména hudební oddělení, které patřilo a patří k největším hudebním knihovnám v Čechách (otevřeno 15. října 1940).

1942

Vytvořen Velký Hradec Králové. Knihovny obcí, připojených k městu, se staly pobočkami městské knihovny: Pražské Předměstí, Plotiště, Svobodné Dvory, Nový Hradec Králové, Malšovice, Slezské Předměstí, Kukleny, Třebeš, Pouchov. Spolu s pobočkou ve Věkoších, získanou už v r. 1927, tak byla vytvořena základní síť poboček. Jejich počet se několikrát měnil v souvislosti s územními reorganizacemi: maximum 20 v osmdesátých letech, dnes 11 poboček.

1945

Knihovna opět samostatnou institucí pod názvem Městská ústřední knihovna.

1948

Činnost knihovny určována kulturní politikou komunistické strany. V letech 1948-1952 bylo vyřazeno 9.466 knih zakázaných autorů.

1951

Působnost knihovny rozšířena na okres a kraj Hradec Králové, stává se Krajskou knihovnou. Vzniká při ní doplňovací oddělení, které převzalo funkci okresní doplňovací knihovny při posilování knihovních fondů ostatních knihoven regionu. (Okresní doplňovací knihovna byla založena již r. 1932.)

1958-1960

Knihovna po sovětském vzoru sloučena s tehdejší Státní studijní knihovnou Zdeňka Nejedlého. Spojení se neosvědčilo a r. 1960 byl konglomerát rozdělen na Státní vědeckou knihovnu a Okresní knihovnu.

1964

Knihovna opět střídá zřizovatele a stává se Krajskou knihovnou.

Sedmdesátá léta

Zahájena další čistka knihovních fondů z ideologických důvodů; bylo vyřazeno 15.000 svazků.

V síti veřejných knihoven okresu Hradec Králové zaváděn střediskový systém. Profesionalizované střediskové knihovny (Černilov, Hradec Králové, Chlumec nad Cidlinou, Nechanice, Nový Bydžov, Smidary, Smiřice, Třebechovice pod Orebem) budují výměnné fondy, které cirkulují ve formě výměnných souborů mezi přidruženými obecními knihovnami ve střediskových obvodech.

1975

Další reorganizace knihovny: ustavena opět jako Okresní knihovna, zřizovatel Okresní národní výbor.

Osmdesátá léta

Prováděna generální oprava ústřední budovy; knihovna získává několik dalších objektů. Do samostatné budovy (Tomkova 620) bylo přestěhováno hudební oddělení s moderně vybaveným poslechovým studiem.

Devadesátá léta

Knihovna diferencuje svoje služby a zřizuje další specializovaná pracoviště: r. 1991 zvukovou knihovnu pro nevidomé a r. 1993 půjčovnu literatury o výtvarném umění. Bývalé bibliografické oddělení, později oddělení politické literatury, se po r. 1989 transformuje v moderní informační středisko.

Od r. 1992 probíhá automatizace knihovnických agend za využití programu SMARTLIB, od r. 1997 aplikujeme program KP-SYS. Plně automatizován byl provoz hudebního oddělení, jehož fondy jsou čtenářům dostupné prostřednictvím on-line katalogu. Na počítačích jsou dostupné i ostatní knihovní fondy od r. 1990; zároveň probíhá ukládání starších částí.

Služby hudebního oddělení byly v r. 1997 obohaceny o samostatné informační pracoviště s možností multimediálního přístupu k databázím a publikacím na CD-ROMech.

Díky grantu Ministerstva kultury ČR je knihovna připojena k Internetu a nabízí veřejnosti jeho využití v informačním středisku.

Přelom tisíciletí

Pokračuje zavádění moderních informačních technologií a knihovna se stává významnou informační institucí regionu. Od roku 2001 má veřejnost k dispozici internetové terminály nejen v ústředí, ale též v osmi největších pobočkách. První z nich – pobočka Nový Hradec Králové – automatizuje výpůjční protokol a v dětském oddělení nabízí vzdělávací programy a publikace na multimediálním počítači. V ústředí knihovny je vybudována počítačová síť s cca 60 počítači. Knihovna má vlastní internetový server, doménu (knihovnahk.cz) a webové stránky; pro vnitřní potřeby byl zřízen Intranet. Nabídka elektronických informačních zdrojů je postupně stále širší: kromě České národní bibliografie a Sbírky zákonů ČR mají čtenáři k dispozici plnotextové databáze článků z tisíců titulů tuzemských i zahraničních periodik (ANOPRESS, EBSCO, ProQuest/PCI); vedle toho samozřejmě všechny další volně přístupné informační zdroje z Internetu.

2003 - 2005

Zřizovatelem knihovny se od 1. 1. 2003 stává město Hradec Králové. Téhož roku byl instalován nový knihovnický program CLAVIUS/SQL. Knihovna zveřejňuje svůj on-line katalog a další vlastní databáze (regionální osobnosti, region-články, adresář hudebních knihoven, soupis hudebních muzeí a expozic v ČR aj.) na svých internetových stránkách. Pobočky jsou propojeny s centrem v privátní síti HKLibNet. Počátkem roku 2004 byla završena automatizace všech služeb v ústředí knihovny. Pokračuje automatizace výpůjčních protokolů na pobočkách: od 3. 1. 2005 Moravské Předměstí (tř. J. Masaryka), na dalších pobočkách jsou budovány počítačové sítě (Slezské Předměstí, Pražské Předměstí). Město se rozhodlo radikálně vyřešit kritický nedostatek prostor v ústředí knihovny: zakoupilo budovu bývalého Vertexu ve Wonkově ulici a plánuje její rekonstrukci na základě studie arch. Davida Vávry.

2006 - 2012

Město ve spolupráci s knihovnou připravuje rekonstrukci objektu bývalé továrny ve Wonkově ulici. Získává finance z fondů Evropské unie a tak může být realizována revitalizace objektu továrny Vertex na Centrum celoživotního vzdělávání v rámci Integrovaného plánu rozvoje města Hradec Králové „Centrum města = pól růstu a rozvoje města“, aktivita 2.1.1. Revitalizace brownfields pro rozvoj občanské vybavenosti a služeb. Projekt byl spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center. Celkové výdaje projektu dosáhly necelých 200 milionů Kč, z toho bezmála 130 milionů korun činila dotace z Evropské unie.

Ke konci roku 2012 byla zrušena pobočka Pražské Předměstí - Nádražní čp. 1144.

20. březen 2013

Zahájení provozu nové ústřední budovy Knihovny města Hradce Králové – Centra celoživotního vzdělávání na adrese Wonkova 1262/1a, Hradec Králové 500 02, kde konečně pod jednou střechou začínají pracovat hlavní půjčovny a specializovaná pracoviště - ústřední půjčovna pro dospělé, ústřední půjčovna pro děti, hudební oddělení, zvuková knihovna pro nevidomé a slabozraké, referenční centrum a nově také středisko Europe Direct, literární kavárna a galerie s víceúčelovým sálem.

Všechny stávající pobočky Knihovny města Hradce Králové, tj. Slezské Předměstí, Nový Hradec Králové, Labská, Malšovice, Kukleny, Moravské Předměstí A – Formánkova, Moravské Předměstí B – Jana Masaryka, Piletice, Plačice, Plotiště, Březhrad, pracují dál.

Budovy ústřední knihovny v Tomkově ulici, v Dlouhé ulici a na Eliščině nábřeží byly vyklizeny a vráceny městu.

2013 - 2016

Knihovna města Hradce Králové je moderní, přívětivou kulturní institucí, která je dostupná všem. Poskytuje jak klasické knihovnické a informační služby (absenční a prezenční půjčování, meziknihovní výpůjční službu, referenční služby, přístup na internet apod.), tak přístup do faktografických a hudebních databází, zpřístupňuje regionální dokumenty a literaturu (tzv. hradecensia), umožňuje půjčování e-knih a nabízí širokou škálu vzdělávacích a kulturních aktivit pro děti, dospělé, seniory i handicapované.

Mezi nové služby knihovny patří vracení dokumentů do biblioboxů, objednávání dokumentů ze skladů, donášková služba pro nemocné a handicapované, půjčování tematických kufříků a her, lekotéka (soubor didaktických pomůcek a hraček pro děti se specifickými potřebami) či zlepšení komunikace se zrakově a sluchově handicapovanými uživateli (televizní kamerová lupa CLEAR VIEW+, počítač s hlasovým výstupem, indukční komunikační smyčka, proškolení personálu v základech znakového jazyka).

U příležitosti 120. výročí otevření knihovna v roce 2016 pokřtila společně s Dopravním podnikem města Hradce Králové autobus v barvách knihovny, který jezdil na pravidelných linkách městské hromadné dopravy a v průběhu celého roku byly pro uživatele i širokou veřejnost připraveny různorodé akce. Také se dočkal vydání Literární průvodce Hradcem Králové (autora J.A. Pěty).

2017

Knihovna města Hradce Králové se stala Kamarádkou knihovnou, tedy nejlepší knihovnou pro děti v ČR. Byla významným způsobem zrekonstruována a slavnostně 5. října znovu otevřena pobočka Slezské Předměstí. Novým místem setkávání se stala Virtuální univerzita 3. věku a pro mládež se otevřel klub Asgard s pravidelným programem.

2018

Rok 2018 byl ve znamení příprav a realizace opatření souvisejících se zpřísněním ochrany osobních údajů (GDPR) a se všemi čtenáři (15 000) musely být uzavřeny nové smlouvy. Tematicky také ve znamení oslav 100. výročí 1. republiky (celoroční hra pro děti, literární dílny pro seniory se sborníkem Vzpomínka na vzpomínku na 1. republiku). V březnu Centrum celoživotního vzdělávání oslavilo 5. let výročí od slavnostního zahájení provozu a to Dnem otevřených dveří s bohatým programem a návštěvností. Knihovna se připojila a významně podílela na novém projektu SKIP Bookstart - S knížkou do života a vznikla nová tradice společného vítání občánků v Draku s knihovnou a klubík Rybička pro rodiče s nejmenšími dětmi. Ke konci roku prošla rekonstrukcí pobočka Březhrad a menšími úpravami pobočka Moravské Předměstí B (Médium). Knihovna vydala další významnou hradeckou publikaci s podporou města  - Hradeckou čítanku (ed. Jan Pěta). Pokračoval nabitý kulturní a vzdělávací program, který se promítl i do zvýšené návštěvnosti.

2019

V roce 2019 se podařilo připravit projekt přechodu na nový knihovní systém, nabídnout velmi bohatý kulturní a vzdělávací program, představit zajímavé osobnosti a to nejen literární, připravit a realizovat „klubíky“ Bookstart - pravidelné setkávání rodičů s nejmenšími dětmi také na pobočkách knihovny. Další úspěšné akce a témata: celoroční čtenářská hra Leonardo, Noc vědců, Noc s Andersenem, pasování prvňáčků, připomenutí výročí 17. listopadu, muzikoterapie, čtení pro děti v nemocnici, mediální gramotnost, výstava Davida Vávry – Běžet s domy. Ke konci roku byla s finanční podporou Elektrárny Opatovice vydána originální autorská pohádková knížka pro děti a objednán dotisk již vyprodaného Literárního průvodce Hradcem Králové, který slouží pro propagaci města. V investiční oblasti se podařilo inovovat vybavení – prezentační techniku pro pobočky s využitím grantů, zrekonstruovat část dětského oddělení na pobočce Nový Hradec Králové, vybavit klub pro mladé (14+), částečně obměnit výpočetní techniku, vyměnit regálový systém ve skladu pobočky Kukleny a pořídit nový užitkový automobil. Knihovna se stala nově také místem distribuce Seniorské obálky a nabídla novou službu balení učebnic.